Často se nás ptáte, jak děláme to či ono, jaké substráty používáme, jak hnojíme atd., proto jsme se rozhodli sepsat několik rad, nebo spíše doslovný popis našich postupů.
Podotýkáme, že se jedná o veskrze pěstitelské postupy, jelikož otázky spojené s tvarováním, drátováním a jinými pokročilejšími technikami jednak nejsou až tak lehce uchopitelné a obecně aplikovatelné (různé druhy stromů, yamadori x školkařský materiál, náš záměr ...), řadu informací lze dohledat na internetu či v odborné literatuře a v důsledku nejsou tyto informace ani tak důležité pro úplné bonsajové začátky, ve kterých nám jde hlavně o to naučit se rostliny PĚSTOVAT nebo alespoň udržet při životě.
Zdůrazňujeme, že zde uveřejněné postupy samozřejmě nejsou těmi jedinými správnými, takto to prostě děláme my, za všechny postupy bychom se však mohli v současné době, s našimi současnými znalostmi a přístupem s klidným svědomím zaručit, jelikož nám jednoduše fungují a jsme s nimi spokojeni!
Obsah:
Používáme kvalitní nářadí Fiskars – rýče, pákové kleště, skládací pilky Husqvarna a na míru upravený rozložitelný krumpáč menší velikosti. Při vyzvedávání velkých stromů často přijde vhod i sekera :-). Pomalu obkopáváme/obrýváme strom a co možná nejšetrněji přeřezáváme/přesekáváme kořeny, na které narazíme. Průběžně se stromem vikláme, abychom viděli, na které straně drží ještě nepřestřihnuté kořeny, takto pokračujeme, dokud není strom obkopaný a podkopaný a nepovolí poslední z kořínků. Často je vhodnější a ohleduplnější napůl obrytý strom vlastní vahou vyvalit (je-li to vzhledem k jeho výšce možné). Vykopaný strom zabalíme do potravinové fólie, případně do igelitu, který stáhneme obyčejnou lepicí páskou. Předtím samozřejmě přenosným postřikovačem zvlhčíme kořenový bal.
Po přinesení domů se snažíme strom co nejrychleji zasadit, mezitím neustále vlhčíme kořenový bal, aby nepřeschnul. Pokud z nějakého důvodu (často příjezd v pozdních nočních hodinách) strom nestihneme zasadit hned, ponoříme kořenový bal do vody se Superthrivem, kde strom přes noc necháme „napít“.
Sázíme do přiměřeně veliké a hluboké nádoby, to znamená, že má strom kolem kořenů jen trochu volného prostoru, nasazením do příliš velké nádoby riskujeme přemokření rostliny, jelikož se dá mnohem hůře kontrolovat zálivkový režim a vlhkost substrátu!
Do nádoby vyvrtáme nebo vyřežeme díry a to hlavně po stranách, uděláme-li totiž otvory jen do dna riskujeme jejich ucpání (tím víc, pokud stojí nádoba přímo na zemi). Samozřejmostí je perfektní ukotvení stromu k nádobě za pomocí jednoho či několika hliníkových drátů odpovídajícího průměru. Při dotahování kotvících drátů dbáme na to, abychom nepoškodili kořeny nebo kmen – v případě nutnosti podložíme drát kouskem kůže.
Důležitým krokem je odstranění/ponechání původní zeminy z místa výkopu – zde se jedná o velmi individuální přístup u každé rostliny, někdy si můžeme dovolit bal kompletně vymýt proudem vody, jindy raději ponecháme „pecku“ starého substrátu těsně obepínající patu kmene, záleží jak na druhu stromu (u listnáčů si můžeme dovolit více než u jehličnanů), tak i na jeho stáří (u starších jsme obezřetnější), lokalitě výkopu (z písků, z vápence, z přírodní kapsy atd.) a dalších faktorech. Obecně platí, že pokud si nejsme jisti, raději ponecháme část původní zeminy, větší část však vždy odstraníme, abychom strom mohli zasadit do propustného substrátu a měli větší kontrolu nad jeho zálivkou. Při odstraňování původní zeminy používáme již zmíněné dřevěné hůlky – při použití železného háku hrozí vyšší riziko poškození kořenů. Můžeme si také vypomoci vymýváním vodou buď postřikovačem, nebo přímo hadicí (u méně rizikovějších případů).
Pro všechny stromy, ať už se jedná o čerstvě donesené yamadori, či bonsaje ve finálních miskách, vždy vysoce propustný substrát na anorganické bázi. Co se týká jednotlivých složek substrátu, používáme Ekogrit (přepálený keramzit), Terramol (přepálený substrát na bázi jílu a křemeliny, více o Terramolu zde), zeolit a rašelinu. Samotné složení substrátu se lehce odlišuje v závislosti na druhu a stupni zapěstovanosti stromu:
a.) našim „univerzálním substrátem“ je směs Terramolu, Ekogritu a zeolitu s lehkým přídavkem rašeliny
přibližné poměrové vyjádření – 4:4:4:1
použití: yamadori a stromy v bednách/větších nádobách; VŠECHNY námi pěstované venkovní DRUHY VYJMA borovic, jalovců a azalek.
b.) obměna „univerzálního substrátu“ pro zapěstovanější rostliny - Terramol + Ekogrit + rašelina
přibližné poměrové vyjádření – od 6:3:1 až po 9:0:1
použití: zapěstovanější yamadori a stromy v menších/finálních miskách, kde je potřeba díky Terramolu udržet více vody, respektive lépe kontrolovat výměnu vody v misce; VŠECHNY námi pěstované DRUHY VYJMA borovic, jalovců a azalek.
c.) obměna „univerzálního substrátu“ - Terramol + zeolit + rašelina
přibližné poměrové vyjádření – od 5:5:1 až po 9:0:1
použití: pro BOROVICE a JALOVCE, které alespoň u nás z nějakého důvodu reagují špatně/nevyzpytatelně na Ekogrit, menší/větší přídavek zeolitu opět záleží na stupni zapěstovanosti stromu
d.) Terramol + zeolit + rašelina
přibližné poměrové vyjádření – 1:1:1
použití: pro AZALKY a další acidofilní rostliny
Naše univerzální směsi nabízíme rovněž prostřednictvím internetového obchodu Bonequip.cz.
Připravili jsme si nádobu přiměřené velikosti, odtokové otvory přikryjeme nastříhanými kousky perlinky, které přisypeme substrátem. Dno nádoby pokryjeme vrstvou substrátu (ne příliš tlustou, ne příliš mělkou), uprostřed uděláme „kopeček“, na který rostlinu následně usadíme. Vrstvu substrátu na dně posypeme v dostatečné míře organickým hnojivem Rohoska (rohovina). Strom usadíme a začneme jej obsypávat hlínou, kterou pomocí dřevěných hůlek zapravujeme do kořenů. V průběhu zapravování substrátu ještě několikrát přisypeme kolem stromu vrstvu Rohosky. Po částečném upěchování substrátu přistoupíme k utažení hliníkových kotvících drátů. Substrát je nutné zapravit do všech skulin mezi kořeny, poté ještě jednou zkontrolujeme upevnění stromu v nádobě a případně utáhneme kotvící dráty.
Po zasazení umístíme strom na své budoucí stanoviště - zpočátku raději do polostínu (u nás za dům) a hlavně na místo chráněné před větrem (u nás do foliovníku)! Pokud možno, zajistíme zvýšenou vzdušnou vlhkost kolem stromu (kropením země, umístěním na vrstvu štěrku apod., u nás právě foliovník).
Po zasazení vydatně zalijeme vodou se Superthrivem, dokud neuvidíme vodu odtékat otvory na bocích a vespod nádoby.
Strom zaléváme podle potřeby, zálivku však nemusíme provádět tak často jako u již zakořeněných stromů. Pokud možno, strom rosíme i několikrát denně přes korunu a to vodou se Superthrivem/tekutým hnojivem apod. (důležité především u jehličnanů) a i nadále chráníme strom před větrem a přemokřením (v případě vydatných dešťů přikryjeme povrch nádoby igelitem).
Pokud strom jeví známky vitálnějšího růstu, zhruba po dvou měsících od vykopání začínáme i s hnojením zálivkou, strom také můžeme přesunout na plné slunce.
První rok, případně i několik prvních let (v závislosti na druhu, stáří, původu stromu) strom necháme odpočívat a pouze pěstitelskou cestou si jej připravujeme na budoucí tvarování. V žádném případě nepřesazujeme dříve než 2 roky od vykopání, jednoduše to není potřeba a strom bychom jen zbytečně oslabili!
Zaléváme vodou z blízkého potoka a dešťovou vodou shromažďovanou v sudech – v obou případech využíváme ponorného čerpadla. Zaléváme hadicí bez přídavné růžice, na jednu zálivku spotřebujeme zhruba 200 litrů vody (jeden sud). V případě dlouhodobého sucha, kdy občas vysychá potok, zaléváme vodou z kohoutku.
Zaléváme dle potřeby, ale pokud vydatně neprší, tak alespoň 1x denně. V horkých letních dnech někdy i 3 – 4 x denně (hlavně stromy v miskách). Nad jedním kompletním „zalévacím okruhem“ naší zahrady strávíme zhruba 30 – 45 minut.
Stromy v menších miskách (platí hlavně pro nejmenší velikostní kategorie mame a shohin) často zaléváme podmokem, kdy celý strom i s miskou ponoříme do maltovníku s vodou, dokud z misky nevybublá veškerý vzduch – takto zajistíme dokonalé prostoupení substrátu vodou, čímž se nám prodlouží doba, po kterou zůstane bal vlhký.
Mini bonsaje máme umístěny v polostínu a postaveny na tácu vysypaném štěrkem, který napomáhá udržet vyšší vlhkost.
Při používání moderních anorganických susbtrátů je pravidelná a vydatná zálivka jedním z klíčových faktorů pro zdárný růst bonsají!
Ke všem stromům, ať už čerstvě vykopaným yamadori či zapěstovaným stromům, při jejich sázení/přesazování do substrátu vydatně přisypáváme Rohosku (viz bod 2.3. Zasazení) – jedná se o organické hnojivo, které rostlinu nemůže v žádném případě ohrozit ani ve větším množství v substrátu.
Od jara do podzimu hnojíme tekutým hnojivem, nejčastěji Kristalonem, a to 1x týdně dle dávkování doporučeného výrobcem – do 200l sudu rozmícháme dané množství hnojiva a pomocí ponorného čerpadla zalijeme hadicí všechny stromy (s výjimkou nejčerstvěji vykopaných yamadori).
Zhruba v květnu na stromy v menších miskách připevňujeme pomocí hřebíků naše hnojivové „bobky“ vlastní výroby – kravský hnůj + kostní moučka + prach z Rohosky + práškové hnojivo – které vystačí na jednu růstovou sezónu, než se rozpadnou.
V případě čerstvě vykopaných yamadori či chceme-li podpořit vitalitu některého stromu před chystaným zákrokem (přesazování, tvarování) rosíme nebo zaléváme vodou se Superthrivem.
Při používání moderních anorganických susbtrátů je pravidelné a vydatné hnojení jedním z klíčových faktorů pro zdárný růst bonsají!
6. STŘIH, TVAROVÁNÍ, DRÁTOVÁNÍ ATD.
Tyto bonsajové „disciplíny“ již nejde popsat jedním obecným způsobem (různý postup v závislosti na druhu, stáří, zapěstovanosti stromu a vůbec s celkovým našim záměrem), respektive jsou tyto postupy dobře zdokumentovány na mnoha místech a v široké bonsajové literatuře.
Je však třeba zdůraznit, že tyto kroky (tvarování, drátování, pokročilejší bonsajové techniky) představují až jakousi nadstavbu základního pěstování, jelikož zdraví stromu je vždy na prvním místě, a proto nemá cenu a ani bychom si neměli dovolit tvarovat, drátovat strom, který není v dobré kondici.
Pokojovým bonsajím se věnujeme velice okrajově, drtivou většinu našich stromů představují venkovní druhy. Nicméně i u této skupiny bonsají můžu napsat poznámek „jak to děláme my“:
1. UMÍSTĚNÍ: stromky máme na parapetech oken, případně na skříňce blízko okna (0,5 – 1 m). Stromky průběžně otáčíme (zhruba 1x týdně), aby rovnoměrně chytaly sluníčko :-). V letních měsících (červen – září) stromy letníme venku. V každém případě však musíme stromům zajistit teplotu trvale vyšší než 10 – 15 °C (dle druhu), na což musíme brát ohledy jak přes zimu, tak i při nenadálých výkyvech teploty v době letnění stromků.
2. SUBSTRÁT: na všechny stromy používáme směs Terramolu a rašeliny v poměru zhruba 3:1. (více o Terramolu zde)
3. ZALÉVÁNÍ: zaléváme v momentě, kdy viditelně vyschne Terramol na povrchu substrátu, můžeme zalévat i podmokem, stromek by ale neměl permanentně stát v podmisce plné vody! Přemokření substrátu s následným uhnitím kořenům představuje snad nejčastější příčinu úhynu pokojových bonsají!
4. HNOJENÍ: přes růstovou sezónu (jaro-podzim) hnojíme 1x týdně tekutým hnojivem, nejčastěji Kristalonem, přes zimu zhruba 1 x za 2-3 týdny.
5. STŘIH, PŘESAZOVÁNÍ, TVAROVÁNÍ: zaštipování a udržovací střih můžeme provádět v podstatě kdykoli, je-li strom v kondici. Hrubší střih koruny i kořenů, tj, přesazování, je lepší provádět na jaře či v raném létě. Tvarovat, nejlépe za pomocí bonsajového hliníkového drátu, můžeme opět kdykoli, nejlépe však na jaře a v létě.
Při přesazování musíme rozčesat často zapletený kořenový bal, který prostříháme (odstraníme alespoň 1/3 kořenů), stromu dáme novou zeminu (směs Terramol + rašelina 3 :1) a dobře jej k misce připevníme kotvícím hliníkovým drátem.
V případě jakýchkoli dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit telefonicky, mailem ( bonsairoznov@seznam.cz) či nás osobně navštívít, jisté postupy a techniky je totiž vždy lepší vidět na vlastní oči. 
Rovněž Vám nabízíme možnost prostřihu, natvarování, přesazení či jakýchkoli dalších úprav Vašich bonsají, pro další podrobnosti nás, prosím, kontaktujte .
Další odkazy na rady a informace (nejen) pro začátečníky:
Rady pro začátečníky na fóru Bonsai - Kai
Rady pro začátečníky na fóru Bonsai - Greenhorn