Rumunsko 2009, část 1. - Muntii Maramuresului
Plán naší letošní výpravy do Rumunska počítal s přechodem dvou vcelku blízkých, leč oddělených horských masivů - Muntii Maramuresului a Rodna. Po prvních dvou dnech cestování, prohlídkách několika měst a hledání vhodného (a bezpečného) místa pro zaparkování auta jsme mohli vyrazit z vesničky Petrova na, jak se později ukázalo, 5 denní přechod prvního ze zmiňovaných pohoří.
Zprvu krajina připomínající Beskydy se po stoupání začala měnit v bukovo-jedlový les, aby plynule přešla do pásma polonin s dominantními porosty nízkých smrků a jalovců. Našim prvním cílem byl vrchol Pop Ivan (1937 m), který jsme po urputném boji dobyli hned první den výšlapu. Poté následoval částečný sestup následovaný pochodem po rumunsko-ukrajinské hranici - takto jsme postupovali celý další den, dokud jsme nebyli zastaveni zkontrolováni a deportováni ukrajinskými pohraničníky, kteří, nám vysvětlili, že cesta, po které si to mašírujeme, se nachází několik metrů za hranicí mezi oběma státy, na svrchovaném území Ukrajiny. Naštěstí se celý incident, který se obešel bez vyhrožovaného vězení a soudu, vyřídil diskrétním úplatkem...
Byli jsme tedy nuceni změnit zamýšlenou trasu - dalším cílem se stal vrchol Farcau (1956 m) a přilehlá náhorní plošina. Po výstupu se nám otevřel nádherný pohled na travnatou plošinu s nakrátko spasenou, jakoby semišovou trávou, a posetou stády ovcí shlukujících se okolo menšího jezírka. Na tomto místě, kde jsme strávili příjemné odpoledne, jsme měli možnost se poprvé pořádně vykoupat a pokusit se prohodit pár slov s místnimi bači, se kterými jsme poté mino jiné i ve výhodném kurzu směnili ovčí sýr. Poté následoval sestup do nejbližší vesnice, odkud jsme měli pokračovat směrem k pohoří Rodna...
Další komentáře u jednotlivých fotek. 2. část fotoreportáže bude brzy následovat.
Složení našeho veskrze bonsajového expedičního týmu:
Mirek Halatin, Honza Káňa, Adam Sirotný, Lukáš Sirotný, Michal Vašek
Foto: Lukáš Sirotný, Michal Vašek a Mirek Halatin
Komentáře
Přehled komentářů
yamadori jsme si samozřejmě nemohli odpustit (limit byl dva střední stromy na hlavu bonsajisty + nějací prcci :-) ), kopali jsme ale samozřejmě až poslední den, takže fotky se objeví ve 2. části reportáže
wow
(Roman, 5. 9. 2009 18:17)pekne fotky a boli aj nejake yamadori? a ako ste sa s tymi domacimi mongolmi dohovarali :)



















































yamadori
(Lukáš S., 6. 9. 2009 10:27)